Na tenhle fesťák jsem se těšil už od té doby, co jsem se o něm dozvěděl. Spousty skvělých kapel na jednom místě, v cizině a všude kolem spousty plešounů, ale o tom až za chvíli.

Musím říct, že začátek výjezdu neproběhl úplně úspěšně, vyjížděli jsme v pátek v noci snad s dvouhodinovým zpožděním. Místo ve 03:00 jsme jeli v 05:00. Cesta proběhla bez sebevětších komplikací, ale byla nekonečná, přeci jenom 7 hodin v autě vám jen tak neuteče. Jeli jsme bohužel jen tři a já dělal druhého řidiče. Cesta po českých dálnicích, bez dálniční známky proběhla úspěšně a v Německu už nám to bylo jedno Průjezd Německem byl stejně jako v česku bez komplikací, až na drobné bloudění. GPS nás ale vždy zachránila, i když nám zatáčky hlásila až potom, co jsme je přejeli… Stejně tak, nám řekla, že musíme převozem přes řeku i s autem, i když domů nás vedla jinudy a dokonce nás ani nehnala přes řeku zpět. Po přejezdu přes Rýn, jsme na jisté křižovatce vyzkoušeli všechny odbočky a samozřejmě to byla až ta poslední.

Konečně jsme se dostali na fesťák, koupili si lístky a povinně i pytle na bordel se zálohou 5 euro na jednoho, zaparkovali na kopci jako kráva (samozřejmě úplně nahoře a co nejdál od areálu) a vydali jsme se prozkoumat terén. Stage byli dvě, ale hudebně se neprolínali. Bylo asi dvanáct nebo jedna odpoledne, když jsme se dostali do areálu?? S radostí jsem si konečně poslechl skvělou muziku a dočkal jsem se Razorblade. Martens Army jsem prošvihl, protože jsem kretén, ale Charge 69 mi neunikly. Docela mě překvapil přístup security služby, protože byla dost v pohodě, dokonce jsem viděl jednoho sekuriťáka, jak fotí nějaký dva kluky a pak jim foťák vrací. To není jak ty namyšlení debílci co vám dají pěstí, jen se přiblížíte k plotu, co je před stagy. Proligans byla první kapela, která měla hrát na druhé Stagy, všichni jsme tam došli, oni chvíli ladily nástroje a pak řekli že hrát nemůžou, proč to nevím, nerozuměl jsem… Takže se všichni nasraní odebraly zpátky na stage č.1 a poslechli si The Business. Co vám budu povídat, hráli perfektně!! Stejně jako Volxturm. Párkrát jsem skočil do poga, které mě moc bavilo, používali se při něm spíše více pěsti než kopance a skákání. Bohužel podloží, kde se pogovalo bylo dost prašný a tak měl člověk po chvíli hubu plnou prachu, ještě že jsem si nevzal, bílí triko.

Mezi tím vším, jsme se stihli seznámit, s autem plešounů, které stálo na „parkovišti“ před námi. Navzájem jsme si dali ochutnat své nápoje, které jsme měli. Rum jim nechutnal, ale na zelenou byli jako vosy Přečetli si název a pak jen když jsme se přiblížili k autu, už se ptaly, jestli máme ještě ten „Pfepimintoví nápoj“ Dokonce uměli zpívat Jožin z Bažin, i když po Německy. Byli (jsou) to moc fajn a příjemní lidé. No a tak jsme se spolu ožrali, mimochodem pivo stálo 2,80 euro a platila se záloha 2 euro na kelímek. Kelímky nebyli klasický, bílí jako u nás, ale z širšího plastu a pak byl trochu problém nasbírat tři pytle bordelu, když se skoro nikde nic neválelo… No ale zpátky k muzice, dali jsme pár piv. Nějakej, rum, fernet, zelenou a nápoje s chilli a citronem a než jsem se nadál, vezl jsem se (na hřbetu jednoho z nových přátel) na KravallBrüder, kteří hráli na stagy č.2. Perfektně jsme se vyblbli na skvělé muzice a tím samozřejmě myslím i Riot Company.

Spali jsme v autě, protože jsme usoudili, že tahat takovou zbytečnost jako stan je k ničemu. Vyspal jsem se už u líp, ale na druhou stranu už i hůř… Ráno bylo dost času, než hráli jako první Raufhandel (11:45), které jsem chtěl slyšet hlavně kvůli tomu, že jsem nebyl na Streetkids a chtěl jsem vědět, co že nám to tam vlastně hrálo. No musím říct, že špatně nehráli. Pak jsem průběžně chodil poslouchat muziku, žrát do auta a okukovat, kde nasbírat ty zatracený 3 pytle bordelu, jelikož mi začínali docházet peníze a já si chtěl ještě koupit nějaké CD. Po shlédnutí situace jsem usoudil, že bude nejlepší narvat do pytle bordel z našeho auta, to ale bohužel nezaplnilo ani půl pytle, cestou jsem však potkal rozkoplé stereo a to stačili. Do druhého pytle jsem narval nějakou plachtu co jsem objevil a do posledního pytle jsem strčil dvě větší pomuchlané krabice a asi pět plechovek. No vida, 15 euro bylo na světě. Tudíž jsem se vydal na nákupy, koupil jsem si odznáček 4skins asi za 2 eura a zbytek padl za CD The Casualties – We Are All We Have 12,50 euro pro mou drahocennou sestru… Na Kärbholz jsem šel do auta a vyčkával jsem na Discharge, bohužel jsem se jich nedočkal, protože nám NĚKDO!!! vybyl baterii u auta, celodenním posloucháním rádia. Ale opět se ukázalo, že Němci rádi pomohou, jelikož jsme byly na kopci a mě se do toho nechtělo, jeden z nových známých sedl do auta a pustil auto z kopce, bohužel ani na potřetí nám fáro nechytlo. Ale sehnali jsme si kabely a „osadníci“, kteří byli dole pod kopcem, byli stejně přátelští jako ty nahoře a rádi nám pomohli. Jel jsem auto projet a zajel jsem do nějakého idiotského hotelu, kde se za výjezd platilo 1euro. Tak jsem tam nechal jedno ze svých posledních eur a vyrazil jsem na Superyob, na které zrovna začalo chcát. Hned po nich hráli Evil Conduct, na které jsem se také moc těšil a dočkal jsem se. Určitě jste je všichni slyšeli na Streetkids a tak vám ani nemusím říkat, jak dobře hrají. Bylo by to ještě lepší, kdyby tak nechcalo. Bohužel déšť vydržel až do konce, přes Hardsell, Berliner Weisse a Toxpack. Byli jsme všichni celý mokří, byla nám zima jak svině a tak jsem se rozhodl, že vypustím Suspekt a Bada Mannerse (kurva!) a vyrazily jsme domů.

Cesta proběhla v klidu, i když jsem od soboty ráno nespal až zhruba do neděle do 05:00 ráno. Nechtěl jsem nás zabít, tak jsem předal řízení a valily jsme do Plzně vyhodit jednoho člena naší tříčlenné výpravy… Chvíli jsme bloudili, ale pak jsme se konečně vymotaly a jeli jsme domů.

Kdybych měl festival zhodnotit, tak to bude rozhodně pozitivní, dobré pivo, všude spousty krásných žen, příjemných lidí, úžasné muziky, pěkných tetování, hadrů, CD a podobných věcí, až na ten déšť… Pod článkem také najdete několik fotek.

Tímto bych také rád poslal pozdrav Německým přátelům „Ich danke meinen Brüdern!“

Cheers