Jediné co mě  na srazu fóra mrzelo, byl nedostatek prostoru k rozhovorům, což samozřejmě vyplývá z toho spojení s hudební akcí tohoto formátu a je to pochopitelné.

Jinak akce z pohledu hudebního festivalu, jakkoliv z ní mám dojmy hlavně pozitivní, měla několik stinných stránek. Hlavně mě trošku naštvalo, že festival byl vlastně skrytou promo akcí skupiny Tři sestry a částečně asi i kapely Visací zámek. Jakkoliv jsem býval dřív velkým fanouškem sester toto mi přišlo jako svého druhu podraz, už proto že sestry nejsou, podle mého skromného názoru žádným punkem už nejméně od doby druhého alba. A o Visáčích, kteří jsou punkovou kapelou pouze technicky  a jinak je to banda recesistů, ani nemluvě.

S tím souvisí i „hvězdný nástup“ sester, to že jim zvukové zkoušky prováděl „specialista“ a vizuální show, která neměla v rámci festivalu obdoby. Prostě sestry nám daly jasně najevo, že oni jsou ty hlavní hvězdy celé akce – no, já jsem únavou nevydržel a šel jsem do stanu cca po druhém songu a záhy usnul.

Jinak z organizačního pohledu nebyla akce příliš zvládnutá, počínaje všudypřítomnými, až nesmyslnými kontrolami, přes náhlé změny programu bez patřičné publicity až po nedostatky, co se týká toalet a hygieny. O sprše si člověk mohl nechat zdát, žlaby s vodou měly malý tlak, takže při větším počtu lidí voda netekla. Návštěva toi toiky kolem sobotního poledne byla skutečně otřesným zážitkem, při kterém jsem byl rád, že jsem nespatřil svůj oběd podruhé, a to si nemyslím, že bych byl slabá nátura. Fakt si nedovedu a ani nechci představit, jak ten hajzlík musel vypadat řekněme kolem půlnoci…fuj! Co se týká piosoárů byla situace podobná a k večeru se proměnily v kaskádové vodopády, respektive močopády. No nevím, nějakejch sedm kadibudek a tři pisoáry na celej festivalovej areál i s prostorem pro stany…to se mi zdá fakt málo…

Ještě zmíním několik dalších nepříjemných zážitků, než začnu chválit. Týká se to některých lidí, počínaje podsaditým týpkem, který v pátek otravoval dotěrně agresivním způsobem lidi, do mě (a nejen do mně) při koncertech v sále několikrát vrazil, taky se tam sápal po jednom tančícím děvčeti…no ačkoliv jsem křesťan, musím přiznat obrovskou chuť dát mu tečku, a aby k tomu nedošlo, raději jsem se mu cíleně vyhýbal. Další věcí je, že jsem byl několikrát zlit pivem a  nejméně v jednom případě jsem přesvědčen o tom, že to bylo schválně v souvislosti s mým vzhledem. Co se tématu lidí týká musím ještě zmínit borce, který hrdě vypínal hruď v zánovním tričku značky Grassel, tož nevím, zda to bylo z neznalosti nebo ….

Tak a teď už k těm pozitivům, výběr kapel byl skutečně skvělý a z pohledu žánru i poměrně pestrý. Mě osobně nejvíce oslovily hlavně kapely ,jejichž tvorbu jsem znal poměrně dobře z dřívějška. Takže ač je to asi poněkud barbarské, tak musím říct, že celkově mě asi víc oslovily tuzemské punkové pecky, než zahraniční legendy. Výjimkou bylo neskutečné vystoupení kapely Texas Teri bomb. Ačkoliv nemohu říct, že by se mi vystoupení vyloženě líbilo, byl to velice sugestivní zážitek a při neskutečných výkonech zpěvačky, jsem měl o ní chvílemi strach, aby jí v mozku něco neprasklo. Nutno přiznat, že si přízvisko „Iggy Pop v sukních“, jakkoliv měla kalhoty (až na pár okamžiků na konci představení) plným právem zaslouží.

Z těch zmiňovaných česko, potažmo slovensko jazyčných kapel mě nejvíce oslovili následující: Plexis, kteří hráli hlavně ty nejstarší pecky, zejména z alb Půlnoční rebel a To a To bylo něco pro mne. Sid Hošek prostě válel a Sid Vicious byl nééévinej …prostě supr.

Další bombou pro mě byli Konflikti, který znám sice poměrně krátce, ale které jsem si velice rychle oblíbil. Jejich zpěvák je skutečně nesmírně charismatický člověk, proměňující celé technicky perfektně zvládnuté hudební vystoupení ve vtipnou a energií a lidskostí nabitou šou.

Další z řady jsou Znouzecnost a NVÚ. Obě kapely podaly perfektní výkon a s nvučky se podělím o jeden zážitek. Jiřýček z NVÚ je můj bývalý kolega z práce a v určitém období jsem se občas potkávali na různých hospodských akcích i se Štěpánem a s některými dalšími lidmi kolem nich. Takže když jsem na festu šel proti Štěpánovi, tak jsem ho pozdravil „čau“ a on mi velice srdečně a přátelsky odpověděl. Je mi naprosto jasný, že mě po těch cca 10 letech, co jsme se neviděli a za které potkal tisíce jiných lidí, nemluvě o tom, že jsem od té doby dost zeskinheadovatěl (a taky zloustl jak prase), absolutně nemohl poznat …ale je to skutečně velmi přátelský a hodný chlapík.

Mám za to (i když se mohu mýlit), že celá věc měla dohru při jejich vystoupení, když píseň „Sestro“ věnoval (mimo krásných děvčat) zesnulému kamarádovi-skinheadovi Žabákovi. A při té příležitosti podpořil united a vyzval k přátelství obou subkultur…zahřálo u srdce…i to že k tomu možná přispělo to moje „čau“ .

Tak to je ode mě asi všechno. Zdraví Jesuskin 77