Autor filmu také upozorňuje na to že v médiích je slovo skinhead spojováno s kriminální činností, násilím, nenávistí a fašismem (neonacismem), i když to je u mnohých jinak a nálepku rasistů a agresorů si zasloužili neprávem. Film vám představí skinheady hrající muziku ska, skinheady, kteří byli u počátků této subkultury v šedesátých letech, ale i hajlující, nenávistí posedlí a xenofobií trpící zaryté rasisty, kteří si taktéž říkají „Skinheads“.

Film je z větší části točený a doprovázený 22letou tradiční skingirl Karole, která byla do 18 let punkerka, ale pak se směr jejího života otočil o pár stupňů ke skinheadské subkultuře, ve které žije dodnes. Karole se líbí ska, reggae, užívání si s kamarády, pivo a celý tento životní styl je pro ní vším. Karole jezdí po státech hromadnými dopravními prostředky a navštěvuje skinheady v různých městech a povídá si s nimi o problémech spojené s jejich subkulturou a věcech, které se dějí na této scéně.

Ve filmu uvidíte a uslyšíte hudbu, názory a zážitky různých zpěváků a kapel jako je třeba Laurel Atiken, Sham 69, Skarface, The Oppressed (Rody Moreno), Scrapy (Bavorská kapela hrající streetska), Stage bottles, The Prowlers a Los Fastidios.

Ještě před začátkem koncertu Los Fastidios uvidíte desítky ozbrojených policistů se štíty, hlídajících pořádek před klubem, kde se má koncert konat. Po několika minutách však začne policejní provokace mířené na hlavy Punx a Skins, kteří si to nedají líbit a začnou házet sněhové koule. Ze strany policistů je tedy vyprovokovaná rvačka, na kterou byli oni sami moc dobře připraveni, a kterou punkáči a skini nemohou vyhrát. Policie začne střílet brokovnicemi s gumovými projektily do lidí. Jsou vidět rány obuškem, kopance a velmi tvrdé zacházení se zatčenými ze strany policie, i když to bylo vlastně úplně zbytečné.

Film poukazuje, ale i na rasistické „skinheady“ a jejich různá hnutí. Krátce se vám ve filmu představí bývalá punková kapelu Skrewdriver, která postupem času začala být pravicově angažovaná a pak byla postavena mimo hudební průmysl za své pravicové názory. Tato skupina vlastně obrovským dílem přispěla k rozštěpení hnutí a založení organizace Blood & Honour, o které bude také řeč. Od této chvíle ve skinheadské subkultuře už nic nebude jako dřív.

Uvidíte a dozvíte se něco málo o zpěvákovi Skrewdriver, zakladateli hnutí Blood & Honour a členovi Combat 18 (C18) Ianu Stuartovi Donaldsonovi a uslyšíte na něj názor od člověka, který se s ním osobně několikrát setkal.

Krátce zaslechnete i o nových skinheadských rasistech, kteří se hlásí k dědictví zmíněného Iana Stuarda, a kteří se vyvíjejí na předměstích a ve vesnicích, kde nabírají mladé lidi, které láká radikalismus.

Autor filmu se také dostane do nacistického „bunkru“, kde má bez větších problémů dovoleno nafilmovat vyvěšené vlajky se svastikami a nacistickými symboly, které jsou denně vyvěšeny; je to vlastně taková malá vesnička. Celý prostor je obehnaný vysokým plotem s ostnatým drátem, hlídán psy a ozbrojenými rasisty. Samozřejmě nechybí vyjádření těchto „skinů“ k politické situaci a jejich názoru na věc.

Zmínka padne i o Ku-Klux-Klanu a hnutí Combat 18, které vzniklo v Anglii na začátku 90. let a má za cíl napadnout demokracii a začít rasovou válku (RAHOWA – Racial holy war – rasová svatá válka) v Evropě. K vidění je i ukázka střílení ze samopalů, pistolí a různých zbraní, zastrašujících fotek mužů se zbraněmi z C18 (18 je šifra pro 1-A a 8-H, neboli Adolf Hitler) a zdvihlou pravicí s vlajkou se svastikou za zády.

Ale zpět ke Karole, ta se ke konci filmu vydá do Las Vegas, do Nevady, kde vyhledá místo zabití dvou antirasistických skinheadů, kteří patřili k Las Vegas Unity Skins a promluví si s jejich známými. Jeden ze zabitých, Lyn Newborn, který stále nosil trička s přeškrtnutými nacistickými symboly, pracoval v Tribal Body Piercingu, v malém městečku, kde byl mezi obyvateli velmi oblíbený. Jednoho dne byl pozván dvěma dívkami, které přišli za ním do obchodu na párty. Lyn na to byl zvyklý, líbil se ženám a každou chvíli s ním v obchodě nějaká flirtovala. Na onu „párty“ si vzal i svého kamaráda Dana Sherstyho. Osudná „párty“ale byla  jen léčkou rasistů a oba dva, Lyn i Dan se do ní chytli. Rasisti je odvezli do pouště a popravili. Nejspíš čtyři muži a dvě dívky jsou namočeni v této rasistické vraždě, ale pouze jeden z nich (John Butter) byl dopaden, zatčen a odsouzen k trestu smrti. Na pohřeb Lyna Newborna a Dana Sherstyho přišlo cca 300 lidí.