Za původem této značky se musíme vydat do staré dobré Anglie, konkrétněji do prvních let 20. století. Kult kolem Londsale má na svědomí Hugh Cecil Lowther (později lord), prezident National Sporting Club (národní sportovní klub), který měl na starosti organizační stránku boxerských klání a každý borec, který se stal šampionem a dvakrát se mu podařilo uhájit své vítězství, obdržel Lonsdaleův pás. Tyto pásy byly původně vyráběné z dvaadvacetikarátového zlata, později se přešlo na zlato devítikarátové. Tyto pásy jsou šampionům v boxu v Anglii udíleny dodnes.

Samotná oděvní značka nicméně vznikla až o padesát let později, když ji v roce 1960 založil (po uctivém svolení lorda z Lonsdale) bývalý boxerský šampion Bernard Hart. Značka se okamžitě uchytila a nosily jí takové hvězdy světového formátu, jakými bezesporu byl například Muhammad Ali, Mike Tyson, Lennox Lewis či Henry Cooper. O necelých deset let později ji začal nosit frontman mod kapely The Jam Paul Weller, čímž dal popud k tomu, aby se oblečení Lonsdale rozšířilo i mezi „civilisty“. Zhruba o dalších deset let později si Lonsdale „přivlastnili“ skinheads a začali jí velkou měrou nosit na úkor ostatních zavedených značek.

Problémy nastaly na počátku 21. století, kdy značku začali zneužívat neonáckové (převážně) v Nizozemsku a v Německu. Lepicí páskou přelepovali nápis tak, že bylo vidět pouze NS, popř. NSDA – zřejmá narážka na NSDAP (Hitlerova Národně sociální německá dělnická strana). Jako reakci na tuto silně negativní reklamu přišla firma Lonsdale s kampaní Lonsdale loves all colors, ve které se jednoznačně distancuje od těchto primitivních kreténů. Nutno říci, že relativně účinně, v poslední době na reportážích z demonstrací a pogromů Dělnické strany, Autonomních nacionalistů a Národního odporu vidíte značku Lonsdale jenom minimálně.

Trošku smutné je, že v roce 2007 přešla značka Lonsdale pod pařáty megakorporace Sports Direct, která vystrnadila výrobu z Británie do Thajska, Turecka, Pákistánu a dalších zemí, čímž kvalita oblečení značně utrpěla. Je tedy sice možné nakupovat oblečení za vskutku dumpingové ceny (v tzv. outletech), nicméně nemůžete počítat s tím, že by vydrželo na věky. Většinou se jedná o modelové řady pár let staré, s příklonem ke komerci a obrovskému logu značky na úkor kvality.

Naštěstí se dalo pár chytrých hlav dohromady a došlo jim, že redukcí kvality zákonitě musí dojít i k redukci zákazníků. Proto došlo k přesunutí části výroby do Německa, kde je kladen velký důraz na kvalitu. Produkty z německé řady jsou proto mnohem dražší, ale výrazně lépe zpracované a dá se předpokládat, že i nějaký ten pátek vydrží.

Slepou odbočkou se ukázala Italská linie, která sice byla šita z kvalitních bavlněných materiálů z kvalitním potiskem, nicméně pouze v menších velikostech, proto byla tato fabrika v roce 2008 uzavřena.

Pokud snad máte zájem o oblečení Lonsdale, přečtěte si tento článek – kde nakupovat oblečení.